Developed in conjunction with Ext-Joom.com

Házenkáři dohrávku zvládli a připsali si do tabulky důležité body, další zápas doma s Českými Budějovicemi

Vladimír Červinka: Nošení balónů, pití, lepidla a svačin pro Martina Felise, to jsou nyní mé hlavní povinnosti před a po utkání, tak i na trénincích

Zruč nad Sázavou (31. března) - Házenkáři Jiskry Zruč nad Sázavou hostili v 17. kole druhé ligy  JZČ ve Sportovní hale ve Zruči nad Sázavou Na Pohoří pátý celek MAS Sezimovo Ústí.

sest

 FOTOREPORTÁŽ - zde

17. kolo: Jiskra Zruč nad Sázavou – Sezimovo Ústí    33:21 (17:8)

 Sedmnácté kolo 2. ligy mužů svedlo proti sobě zručskou Jiskru a tým Sezimova Ústí. ,,Sezimáci“ se nacházeli na 5. místě se ziskem devatenácti bodů, Jiskra byla desátá s osmi body. Utkání se kvůli přeložení hrálo o týden později v netradičním hracím čase, což však Jiskru nerozhodilo a po dobrém výkonu zvládla i třetí domácí utkání v jarní části.

 Jiskru začátek utkání zastihl v dobré pohodě. Důraznou a aktivní obranou, která byla podpořena kvalitními zákroky brankáře Vodrážky, se Jiskra dostávala do rychlých útoků, které se jí dařilo proměňovat. I v postupném útoku se Jiskra prosazovala a během chvíle si vybudovala náskok 6:2. Vedení ji ukolébalo, agresivita a aktivita byla pryč a hosté stáhli vedení Jiskry na jednu branku. Po důrazné domluvě trenérů se domácí opět probrali a vrátili ke hře, kterou praktikovali na začátku utkání. Náskok si vzali zpět a podařilo se ho do poločasu ještě navýšit. Po třiceti minutách vedla Jiskra o devět branek, 17:8.

Druhý poločas navázal na konec první poloviny. Obrana pracovala spolehlivě a Jiskra snadno skórovala z rychlých přechodů. Po patnácti minutách bylo o vítězi jasno a zbytek utkání se spíše dohrával. Prostor na hřišti dostala celá lavička a ani hráči, kteří se nedostali tak často na palubovku, předvedli, že jsou platnou součástí týmu. Poslední minuty už nefungovaly obrany ani na jedné straně a k vidění byla bezstarostná útočná házená. Jiskra nakonec dokráčela k jasné výhře 33:21.

Petr Felis, asistent trenéra: ,,Do utkání jsme vstoupili koncentrovaně a dařilo se nám hrát tak, jak jsme si řekli. Pak jsme začali hrát laxně a soupeře jsme dostali zpět do zápasu. Naštěstí se hráči probrali včas a začali hrát svou hru. Pak už se nám dařilo ,,Sezimák“ přehrávat. Je ale potřeba podotknout, že soupeř nepřijel v nejsilnější sestavě. Přesto to byl náročný zápas a jsme rádi, že se nám ho povedlo zvládnout. Nyní máme čtrnáct dnů volno na regeneraci a trénink, poté nás čeká velice důležitý a náročný zápas s Českými Budějovicemi. Samozřejmě bych chtěl poděkovat našim skvělým fanouškům, kteří nám svým povzbuzováním pomohli k vítězství.“

Vladimír Červinka, křídlo, číslo 22: ,,Řekl bych, že utkání se od začátku vyvíjelo v náš prospěch. Soupeř nebyl určitě v plném počtu, a to nám pomohlo. Bylo vidět, že hrajeme doma a chceme se poprat o dva body, také jsme je získali. Pro vítězství byl klíčový skvělý výkon Pavla Vodrážky (Mária), který pochytal vše, co mohl. Ale také výkon všech hráčů, kteří výborně bránili a proměňovali vyložené šance.“ (mak, jot)

Sestava a branky Jiskry: P. Vodrážka, T. Korel – Kovařík 7, Böhm 5, Fišer 5, Roub 4, Felis 3, Lefner 2, M. Vrzáček 2, D. Korel 2, Havránek 1, Havlíček, Vávra, Červinka. ŽK: 2/1 (Felis, D. Korel – Hladký). Branky ze 7 m hodů: 2/2. Dvouminutový trest: 3/3 (M. Vrzáček 2x, Roub – Hladký, Picka, Hrachovec). Diváci: 72. Rozhodčí: Jiří Dvořák, Vlastimil Vlk. Trenéři: Pavel Vrzáček, asistent trenéra: Petr Felis – Petr Havel.

Minirozhovor po utkání

cerv

Vladimír Červinka, zručský odchovanec a jeden z nejmladších hráčů v týmu mužů, což ovšem nijak nesnižuje jeho přínos pro tým. Za svou kariéru prošel kromě zručských mládežnických oddílů i zkouškou v Novém Veselí, ročním angažmá v II. dorostenecké lize v dresu Úval a rovněž působil v dorosteneckém družstvu, které bylo složeno z hráčů Ledče a Zruče nad Sázavou. Je použitelný na postu pravého i levého křídla, hraje s číslem 22. Před několika týdny úspěšně složil rozhodcovské zkoušky a rozšířil řady zručských rozhodčích, kam už několik let patří i jeho bratr Ondřej.

Jak bys zhodnotil utkání Jiskry proti Sezimovu Ústí?

Utkání se od začátku vyvíjelo v náš prospěch. Soupeř nebyl určitě v plném počtu, a to nám pomohlo. Bylo vidět, že hrajeme doma chceme se poprat o dva body, které jsme také získali.

Co bylo pro dnešní vítězství klíčové?

V první řadě skvělý výkon Pavla Vodrážky (Mária), který pochytal vše, co mohl. Rovněž výkony ostatních hráčů, kteří výborně bránili a proměňovali vyložené šance.

Nyní nás čekají dva týdny volna. Jak se během nich co nejlépe nachystat na další utkání proti Českým Budějovicím (pozn. red. – 11. 4.)?

Je potřeba se scházet v hojném počtu na trénincích a udělat nějaké to minisoustředění o víkendech. Proti Českým Budějovicím to bude velice těžký zápas a jestli nechceme sestoupit, tak se musíme o každý bod poprat.

Co od utkání očekáváš, jak by mohl zápas vypadat?

Jestli utkání odehrajeme, tak jako každý domácí zápas, věřím, že vyhrajeme. Bude to těžký zápas, tak jako všechny, co nás čekají.

Mužská házená je oproti té dorostenecké odlišná. Jak ses adaptoval na nový způsob hry, i na fakt, že soupeři jsou důraznější a tvrdší?

Tak je to celkově tvrdý sport jak v dorostu, tak i v chlapech. Jelikož hraji na křídle, tam to není zas tak drsný jak na spojkách. Mám vedle sebe na spojce většinou tvrdého chlapa (Pavla Rouba nebo Martina Kovaříka), kteří mi vždy pomůžou.

Kromě házené se věnuješ i florbalu. Jak je náročné skloubit zápasy a tréninky v obou sportech?

Tréninky florbalu mám v pondělí a středu, házená je v úterý a pátek, takže vše stíhám. Je to náročné a ještě do toho škola. Zápasy jsou pak o domluvě s trenéry, když je na házené hodně lidí, v ten den je i florbal, tak jedu na florbal a naopak.

Jak tě přijal do kolektivu zbytek týmu? Jak se spolupracuje se staršími hráči?

Kolektiv je tu super. Jak na hřišti, tak i v kabině, tak večer na "základně". Přijali mě úplně v pohodě. Když udělám něco špatně, tak mi poradí, protože mají více zkušeností a já to akceptuji. Spolupracuje se mi s nimi skvěle.

Jak si spokojený s partou v kabině i mimo ní?

Jak už jsem říkal, vše tu šlape na jedničku.

Patříš k nejmladším hráčům. Plynou z toho pro tebe nějaké povinnosti při (po) zápasech a trénincích?

Ano. Od nošení balónů, pití, lepidla až po nošení svačin pro Martina Felise. Ale tak to je samozřejmost. Vždy to tak bylo a určitě i bude. Mělo by to být všude.

Co tě vedlo k tomu, že sis vybral právě házenou?

Házenou hrála celá naše rodina a sport se mi vždy líbil.

Jak přijali rodiče fakt, že ses rozhodl pro házenou? Nepřemlouvali tě, aby si zkusil nějaký „bezpečnější „ sport?

Právě že naopak. Rodiče mě do házené tlačili už od malinka, ale ani jiné sporty mi nezakazovali. Házená měla vždy přednost.

Po vzoru tvého bratra (Ondřej Červinka - vedoucí fans clubu, pozn. red.) ses stal rozhodčím. Nebojíš se některých negativních reakcí ze strany diváků?

Každý rozhodčí se někdy upískne a divákům se to nelíbí, ale to se stává i profíkům. Kdybych měl pískat ve Zruči nad Sázavou, tak bych se žádných negativních reakcí nebál. Máme tu slušné a výborné fanoušky, kteří nikdy sprostě nenadávají a místo toho nás vždy ženou za vítězstvím. Jiné to bude ovšem, až budu pískat jinde. Tréma tam určitě vždycky je a bude, ale jak nám říkali na kurzu, diváky nemáme vůbec vnímat.

Jaké jsou tvé cíle pro nadcházející zbytek sezony a pro sezonu novou?

Hlavně zůstat zdravý, jak já, tak i kluci z týmu, nestrachovat se o sestup. Doufám, že skončíme někde v horní polovině tabulky. Do nové sezony chci trochu nabrat na váze a získat svalovou hmotu a tým aby se popral o horní čelo tabulky. (mak, jot)